Když už mám to volno, tak jsem vzala káru a vyrazila do Brestu. Tentokrát mě navigace nezradila a dovedla mě dobře! Řeknu Vám, celkem se mi tohle přístavní město líbí, ulice jsou čistý, klidný, centrum je samozřejmě plný obchodů, kavárniček a výhled na přístav vůbec není špatnej. Jenže když to procházíte sami, nějak Vás to extra nebaví. Ani to skvělý Maxi Cafe Americano, který jsem koupila v Columbijský kavárničce to nezachránilo, protože to nejdůležitější mi tam chybělo, můj Janík! Sedla jsem si na lavičku s výhledem na přístav, sluníčko mě hřálo do zad, ale k čemu Vám to je, když si to kafe a ten výhled nemáte s kym vychutnat. Takže jsem si prošla město, obchody, udělala pár fotek a jela domů. Za ten měsíc a půl tady pořád nemám žadný kámoše! Neřikám, že společnost prarodičů holek je špatná, ale přece jenom na ten pokec a zábavu potřebujete někoho, kdo je přibližně ve vašem věku. Jenže víte co je smutný? Tohle je důchodců a dětí ráj! Vážně nekecám, v okolních vesnicích, městech (dobře v Brestu už jsem na nějaký mladý narazila) a na plážích se to hemží rodičema s dětma, babičkama, dědečkama a když už jsou tam mladý, tak jedině v páru. Docela žalostný co? No a v úterý mě vzal děda holek vedle do vesnice na živou muziku na pláž. To se mi hned v hlavě mihlo „joooo super, tam určitě budou nějaký mladý lidi“. Jakmile jsme dorazili, už tam sázeli songy á la Elvis Presley a to mi hned zlepšilo náladu. Už jsem cítila rytmus v bocích a nohy mi začínaly samy tancovat :D Děda mi přinesl židli, já se posadila, poslouchala jak válejí na saxofony a kytary a sledovala, jak se o generaci starší páry snaží o moderní tance . A jak jsem tam tak seděla a koukala kolem, nějak mi ten můj úsměv na tváři ztuhnul, protože zase všude samý důchodci a děti. Tak jsem se po hodině sebrala a vrátila domů. Včera jsem konečně obepsala ostatní aupair, který jsou v okolí, jestli se nechtějí sejít, odepsaly mi dvě, takže se těšim, až se s nima sejdu. Už jsem tu tak zoufalá, že snad zítra půjdu a oslovim prvního mladýho člověka, kterýho potkám, jen se trošku bojim, abych tu nechodila tejden :D Takže mi přejte štěstí a já se jdu učit frájinu, ať jsem zase o něco chytřejší!
