Náš první týden je za námi a každý den se událo tolik věcí, že ani nedokážem popsat všechno, tak aspoň vypíchneme to nejdůležitější. Největší úspěch a změna je to, že jsme dostaly práci, docela rychle bysme řekly. Je to music café bar v Rodě, kousíček od Acharavi, kde jsem pracovala v létě, takže dost obličejů se mi tu opakuje a je hezký zjišťovat, že si mě většina z nich pamatuje a jsou rádi, že jsem zpátky. Lenča se ve všem hodně rychle zaučuje a jakmile skončí sezona definitivně a turisti přestanou turistit, bude to tady docela placená válečka. K naší práci jako bonus jsme dostaly byteček skoro za rohem, s hezkým výhledem na hory a balkonem. V práci dostaneme najíst a napít co nám hrdlo ráčí, takže nemůžeme říct ani křivý slova. Zatím. Co dál napsat. Lidi nás tady mezi sebe vzaly jako kdybysme byly jejich rodina a to je vlastně úplně to nejdůležitější co tu člověk potřebuje ke štěstí. Přijdem do naší oblíbený kavárny, řecky už pěkně pozdravíme, zeptáme se jak to jde, Sandy už ví, jaká káva je naše oblíbená. V obchodě s ovocem a zeleninou už dostáváme slevu a vlastně i když se jdeme najíst někam do restaurace, tak nám pro hezkej pocit dávají dezerty zadarmo a slevu na jídlo jen proto, že už nás vzali mezi sebe a místní tu jsou na sebe strašně hodný. Nechceme, aby to znělo jako chlubení, nebo tak něco, jen chceme ukázat, jak velkej rozdíl je žít mimo domov. A ta změna je o hodně lepší. Ten čas tady vám letí úplně jinak a máte pocit, že tu vážně prožíváte každou minutu. A co víc – Corfu je prostě nádhernej ostrov – ostrov absolutně nejúchvatnějších výhledů, co jsme zatím za svůj život viděly. Kluci a náš šefík už nás vzali na tolik míst! Navštívili jsme nevyhlášenější místní kavárny (už nikdy nevypijeme hrnek instantního kafe, protože teď jsme vážně zjistily, že je to jen obarvená voda a navíc jsme se naučily připravovat zrnkový tím správným zastaralým způsobem a je to prostě lahoda)– jednu v Corfu town, odkud můžete sledovat přistávající a vzlítávající letadla z neuvěřitelný blízkosti a Seventh heaven, která vážně pluje na nadýchaným mraku a vy jste v nebi. Nebo spíš v ráji, protože pravý nebe jsme navštívili včera. Udělali jsme si s klukama nádhernej sobotní výlet na Pantokrator – nejvyšší horu tady. Byli jsme výš než většina mraků a viděli jsme až na konec světa. Každou chvíli pořádáme s holkama hromadný večeře, kdy si dohromady uvaříme, popijeme vínko, popovídáme a trávíme společně hezký chvíle. Celkově nám přijde, že tady se klade větší důraz na to aby tu lidi trávili co nejvíce času spolu a až na dalších místech je práce, peníze a tak dále. Budeme se neustále opakovat, ale i jen obyčejná blbost, jako že si natrháme pomeranče, citrony, limetky, mandarinky, banány, olivy a další dobroty přímo ze stromu, jsou pro nás prostě vánoce. No rychle to shrneme, na to abychom dokázaly popsat náš život na Corfu nestačí jen bílá plocha a pár černých písmenek, to prostě potřebujete vidět. Vnímat ty barvy, cítit ty vůně, vidět ty místa. A proto čas od času mrkněte na nějaký videa, co frcáme na naší fb stránku a snažte se to aspoň trošku prožívat s náma.
