Zrovna když jsem na Corfu v práci leštila skleničky (dobře upíjela vínko), přišla mi zpráva od bratrance, jestli s nima (další dva bratranci a brácha) nechci jet před Vánocema na 5 dní na Kanáry, že prý letenka tam i zpět stojí 64 éček, jen by jsme letěli z Berlína. Neváhala jsem ani vteřinu a napsala, že jedu! 18. prosince jsme se v půl šestý ráno sebrali a vyrazili směr Berlín. Byla zrovna obrovská námraza a silnice byly jedna velká klouzačka, takže to samozřejmě nemohlo bejt bez újmy. Jakmile jsme najeli na dálnici, už jsme zastavovali v koloně. Několik desítek metrů před náma se převrhly dva kamóni no a čekání se protáhlo na 2 hodiny. Dobrý, nějakou rezervu jsme měli, ale žádný zastávky na čůrání nepřipadaly v úvahu. V tom našem presu jsem v Berlíně ještě nemohli najít parkoviště, kde jsme nechávali auto, pak byl problém s načtením rezervace a na letišti byla fronta jako .. no hodně dlouhá. Už se nám nervózně klepaly nožky, když jsme najednou uslyšeli " Canaria Islands, Lanzarotéééé", takže jsme tu 20 metrovou frontu krááásně obešli. Po skoro pětihodinovým letu jsme byli na místě, chytli busík a vydali se hledat apartmán. Ubytováníčko bylo parádní, dva velký pokoje, koupelna a kuchyň spojená s jídelnou a obývákem. Všechno bylo krásně nový, čistý, plně vybavený a jako bonus jsme měli i bazén. Ta pani ve svetru, co si ráno u bazénku četla knížku na nás koukala jak na blázny, když jsme tam celý rozjařený skákali. Ubytování nás na 5 dní stálo 2700.
První den jsme si půjčili na celej den kola - 10 éček na jednoho a byly jako nový! Párkrát jsme přes den zmokli, ale komu to vadí, nejsme z cukru že jo :-) Objeli jsme pobřeží Puerto del Carmen (oblast ve který jsme bydleli) až do hlavního města Arrecife. Stezky pro kola mají fakt parádní, celkově je ostrov krásně čistej a udržovanej. Cestou do hlavního města jsme jeli okolo letiště a to je přesně to místo, kde letadla přistávají těsně nad vaší hlavou. Nakonec bylo nádherně teplo, takže jsme se zpátky z města vyčvachtali v moři. Pláže jsou široký, dlouhý s bílým až tmavě šedým nebo hnědým pískem. Když lezete do moře, musíte dávat pozor, protože ty jejich lávový kameny jsou všude a chodit se po nich moc nedá (po rukou docela jo). Večer jsme si ušlapaný nohy hodili na stůl a s pivem v ruce plánovali další den.
Na další den už jsme měli zamluvený fáro - bilýho "foltfágna" polo. Vytáhli jsme mapu a praskali na sever, na vrcholek Mirador del Rio, kde stojí prosklená kavárna s tím nejkouzelnějším výhledem (vstup 4 eura). Kdybych napsala, že se mi na chvíli zastavil dech, nekecala bych. Cestou dolů jsme si jeli prohlídnout muzeum architekta Césara Manriqua, stavili se na paellu v restauračce na pláži a pak jsme objevili dost bizarní zahradu, kde bylo snad všechno, od televizí, počítačů, až po nemravný sochy a panenky :D Co se týče přírody, na tomhle ostrově moc zeleně nenajdete, místo trávy tu mají štěrk a místo stromů kaktusy.
Na třetí den byl na seznamu Národní park Timanfaya, kde je spoooousta vůlkánů a kráterů. Ještě než jsme tam dorazili, zastavili jsme u nějakýho kráteru a vylezli na něj. Když jsme tak pozorovali krajinu, vlastně si připadáte, jako kdyby jsme byli na Marsu nebo na měsíci, zajímavý. No a národní park je vlastně to samý, takže kdyby jste se chtěli podívat na měsíc a neutratit moc peněz, vydejte se na Lanzarote. Vstup do parku je za 9 euro, za který s vámi udělají túru busíkem, poví Vám něco o sopkách, vulkánech a jako bonus je zahrnuto představení, kde nějakej týpek naleje vodu do díry, to vystříkne a je to :D Mají tam i restauraci, kde maso a ryby opékají na díře, ze který jde teplo ze sopky. mám hodně bohatou slovní zásobu, já vim :D Večer jsme se malinko rozšoupli a koupili si k pití něco ostřejšího, joooo a když je Lenička malinko v náladě, tak dělá větší ostudu než normálně :D (viz foto). Ale díky mě jsme vlastně měli vínko v restauraci zadarmo.
Předposlední den byl spíš odpočinkovej. Zbýval nám už jen jih ostrova, kde jsou ty nejkrásnější pláže. Za vtup do plážový oblasti Playa Blanca zaplatíte 50 centíku za osobu a už si jen vyberete tu co se Vám líbí nejvíc. Pláže mají jemnej bílej písek s krásně průhledně tyrkysovou vodou. Zašaškovali jsme si v moři, ale foukal tak studenej a silnej vítr, že se tam moc dlouho nedalo vydržet. Jooo jinak neuvěřitelná náhoda, naše francouzská rodinka jela na ten samej ostrov v tu samou dobu a ještě bydleli kousek od nás, takže jsme náš poslední večer strávili s nima. To bylo najednou lááásky, když mě holky viděly, odcházela jsem pomalovaná, polepená samolepkama a s tisícema pusama na rok dopředu.
Poslední den v sedm ráno jsme vzali našeho foltsfágna a pádili na letiště - mimochodem auto nás myslim stálo na 4 dny 70 éček, natankovali jsme za 20, což nám bohatě stačilo na projetí celýho ostrova a ještě jsme ho mohli nechat na letišti, se schovanýma klíčkama pod sedačkou.
Takže kdybych měla pár slovy popsat Lanzaroze - sopka vedle sopky, kaktus vedle kaktusu, všude krásně čisto a vítr fouká jako blázen (aspoň v zimě). Jo a s klukama se cestuje skvěle! Děkuju za výlet a těšim se na další <3
