Už od mala mám energie na rozdávání a na prdeli moc dlouho sedět nevydržím. A jak, že se vlastně stala tahle měsíc a půl dlouhá dovolená na Mallorce? Asi týden po tom, co jsem dorazila domů z Londýna mi přišla zpráva na messenger od sestřenice: "Ahoj, jseš doma nebo někde lítáš?"
Já: "Jó jsem doma, akorát jsem přiletěla z Londýna, proč?"
Sestřenice: "Nechtěla bys se mnou letět cca na dva měsíce na Mallorcu?"
Já: "To zní super, tak jo."
A už jsem kupovala letenku do teplých krajin! Na to, co tam vlastně budeme dělat jsem se zeptala asi o den dýl. Ale koho to zajímá ne? Sluníčko, moře, teplo, španělé - tady není o čem přemýšlet. Tak sem si zase sbalila nějakej ten letní hadřík, plavky, pár spoďárů a "asta luego" Česko.
Když jsem vylezla v Palmě z letiště, pusa se mi otevřela dokořán, nejdřív mě praštilo to božský teplo (v 10 večer) a pak teprve palmy, fontány a budovy, že jsem si připadala jak v obřím hotelovým resortu. Našla jsem si busík do Arenalu (naše základna), počkala na řidiče, kterej samozřejmě nepřijel na čas - španělé no a frčela za sestřenicí do Megaparku (naše pracovní základna).
Megapark - dvoupatrová párty budova, plná ožralejch ( v sezóně hodně pěknejch - nevíte kam se dřív dívat haha) němců trsajících na německý songy a chlastající litry piva a vodky s limonádou. Na vysokých stolech tancují sexy tanečnice a na pódium pokřikuje německej DJ a všichni ostatní s ním - blázinec! Až na místě jsem se dozvěděla, že celá Mallorca je spíš ostrov německej, než španělskej vzhledem k převaze Němců - prý v sedumdesátých letech skoupili většinu hotelů. Naše práce spočívala v postávání za mini barem na samým konci megaparku a míchání a prodej smoking drinků - zní to strašně cool, ale není, trik je jen v suchým ledu, drink sám o sobě je sladkej jako cecek. Původně jsme měly dostávat každá 40 éček za směnu a pokud jsme prodaly víc než 40 drinků, tak euro z každýho navíc, jo a dýška jsme si mohly nechávat všechny. Ale ouha, nakonec nám šéfík sdělil, že budeme dostávat každá 20. Sestřenice se s nim asi hodinu hádala, že nám bylo slíbeno 40, ale on že chtěl jen jednu holku, přitom jí psal ať přiveze kámošku, pak nás začal přemlouvat, ať prostě další den přijdeme a zkusíme to, že si vyděláme hodně na dýškách, protože je tu spoustu lidí - noooo souhlasily jsme.
První dva dny jsme spaly u Viktora - couchsurfing, protože jsme měly domluvenej byt až od 26.8. (přijely jsme 24.8.). Viktor pro nás i ochotně první den dojel a ještě si s nám v noci dal pivko, ikdyž musel brzo ráno vstávat do práce. Viktor je Bulhar, má malej domeček v poušti a žije s bílou slepicí Francínou a bílým kocourem Míšou. Při pokecu s nim jsme zjistili, že bulharština je dost podobná češtině a byl to první cizinec, kterej sklonil moje jméno a zavolal na mě Lenko (nééé Lenka jako ostatní cizinci), takže jenom z toho jsem byla vyplesklá haha. Po pár pivech nám ukázal video "Charlie unicorn" - pokud budete někdy opilý nebo zhulený, musíte se na to podívat, je to neskutečná prdel, bavíme se s tím do teď.
Ráno u Viktora mě probudilo šílený vedro, Míša pochodující k mojí hlavě a moje tělo vypadalo, jak kdyby si na mě půlka komárský populace z Mallorci udělala svatební hostinu nebo co. Škábala jsem se tejden - ten komárskej bzukot nás otravoval celej měsíc a půl - s...ě jedny! Ještě ten den jsme se domluvily se Stefanem (němec z couchsurfingu), že se sejdeme na pláži a on vezme paddleboard a vyveze nás na moře. No a večer nás čekal první den v práci, na pláži jsme se osprchovaly, převlíkly a cestou jsme si kreditkou namazaly chleba a přikusovaly papriku. Tím jsme upoutaly pozornost kolemjdoucích Němců, se kterýma jsme se stihly trošku přiopít, protože všichni s sebou táhli kýble plný vodky, sangríi a co já vím čeho všeho. Byl zrovna pátek, takže Megapark byl plnej k prasknutí a nám prodeje šly jako po másle, mladý Němci nám dávali třeba 5 euro dýško a na konci dne jsme sečetly 86 prodaných drinků - na první den to byla celkem pecka. Po práci nás šefík odvezl na poušť k Viktorovi, chudák ani nevěřil, že tam někde přespáváme, když viděl, jaká cesta tam vede. A takhle vypadaly naše první dva dny na Mallorce, krušný, nabitý, plný zážitků a spoooustu novejch tváří a kámošů.
Tady prozatím skončím, nechci Vás nudit moc dlouhýma historkama, takže ty největší zážitky a pěkný výlety rozdělím na několik článků!
Jo a omlouvám se za blbou kvalitu fotek, ale když jsem po příjezdu zapnula Olíka (můj milovaný foťák), tak mi zahlásil chybu karty a já měla po ptákách.
A ještě jedna věc - cestujte lidiii, je to boží!!!! <3
